251
German faces
Datum scénáře:
9.4.1943
9.4.1943
Datum vysílání:
Pro program: OWI
Čísla programů: 162
Čísla programů: 162
Název písně: píseň na motivy Die fahne hoch!
Vlastník:
Jiří Voskovec
Anotace:
německý a sovětský vojenský žurnál v americkém biografu; tváře zajatých Němců na ruské frontě + 6 zajatých něm. generálů (generál Friedrich Paulus (1890-1957))
Učinkující:
Adolf Hoffmeister, Jan Werich, Jiří Voskovec
Postavy:
Stanice:
OWI
Místo nahrání: New York
Digitalizováno: ano
Signatura desky:
ML01213
Nahrávky:
1972
převod na magnetické pásy dr Kotkem
ipřevod na magnetické pásy dr Kotkem
OCR:
ф
Samá Čtvrthodinka *Voskovée a Wericha
Program No Apríl 9 1943
- Signature -.
Wi Nazdar, přáteli » a věem fašistům Halo, halo, halo.
V* Halo - H jako Hitler Hi A jako Adolf L jako Lumpy Уt 0 jako Oběsíme.
Hi Hitlera a Lumpy Oběsíme.
Уi Nuže, Pivoňko, copak je dneska na programu? Připravil jste výňatky z denní ho tisku?
Ht Nikoli, prosím. Nepřipravil.
Ws No počkat, Pivoňko, jak sl to představujete? - Co tomu říkáte, pane Vosko-vec, Pivoňka se nám fláká!
;H: Já se prosím neflákány*Já konám přesně svoji povinnost.
oji povinnost, Pivoňko? Mčl Jste vyb
UA
GERMAN FACES.
'
i
zají may# zprá-(% Wericlj/a já jsme se st^ío?
to, &á konáte
z tlaku a z radia, přečíst je do mikrof0nu a tady je měli komentovat a opatřit poznámkami/Mluvté, pivoňko. Pivoňko, vpředI
1
J^/pánová
děkuji. ^AvSak dneska že pro změnu budu dnes Já klást otázky a vy dva, pánově, na ně budete od* povídat!.
To Je ale drzost! UnerhSrt, Herr Landrat! Der Pivoňka 1st ein Rebelant. W&b sagen Sle dazu, Herr W&chemann?
Já Jsem úplně bez aebe • leh bin gan* ohne mích, Herr Werich.
Sllenoium! Nebudu prosím trpět! žádnáho němčení tady. A bez prodlení, pá* nová, zahajuji svůj interview. Tady je moje první otázkas pane Werich, co Jste dělal včera večer. Odpovídejte( Werichu vpřed!
I
Včera večír Jsem prosím byl v biografu.
No vidíte, Se to Jde. A co vy, pane Voskovec? Co Jste ж» dělal vy včera
, na program!* interview. Rozhodl jsem se,
•Ht
WS
V:
Ht
wt
Ht
Samá Čtvrthodinka *Voskovée a Wericha
Program No Apríl 9 1943
- Signature -.
Wi Nazdar, přáteli » a věem fašistům Halo, halo, halo.
V* Halo - H jako Hitler Hi A jako Adolf L jako Lumpy Уt 0 jako Oběsíme.
Hi Hitlera a Lumpy Oběsíme.
Уi Nuže, Pivoňko, copak je dneska na programu? Připravil jste výňatky z denní ho tisku?
Ht Nikoli, prosím. Nepřipravil.
Ws No počkat, Pivoňko, jak sl to představujete? - Co tomu říkáte, pane Vosko-vec, Pivoňka se nám fláká!
;H: Já se prosím neflákány*Já konám přesně svoji povinnost.
oji povinnost, Pivoňko? Mčl Jste vyb
UA
GERMAN FACES.
'
i
zají may# zprá-(% Wericlj/a já jsme se st^ío?
to, &á konáte
z tlaku a z radia, přečíst je do mikrof0nu a tady je měli komentovat a opatřit poznámkami/Mluvté, pivoňko. Pivoňko, vpředI
1
J^/pánová
děkuji. ^AvSak dneska že pro změnu budu dnes Já klást otázky a vy dva, pánově, na ně budete od* povídat!.
To Je ale drzost! UnerhSrt, Herr Landrat! Der Pivoňka 1st ein Rebelant. W&b sagen Sle dazu, Herr W&chemann?
Já Jsem úplně bez aebe • leh bin gan* ohne mích, Herr Werich.
Sllenoium! Nebudu prosím trpět! žádnáho němčení tady. A bez prodlení, pá* nová, zahajuji svůj interview. Tady je moje první otázkas pane Werich, co Jste dělal včera večer. Odpovídejte( Werichu vpřed!
I
Včera večír Jsem prosím byl v biografu.
No vidíte, Se to Jde. A co vy, pane Voskovec? Co Jste ж» dělal vy včera
, na program!* interview. Rozhodl jsem se,
•Ht
WS
V:
Ht
wt
Ht
OCR:
German Faces - 2 -
večer, Voskovce * vpřed!
Já jsem byl prosím taky v biografu,
A s kým jste byl V biografu, pane VoskoveoT Prosím s panem Werichem.
Výborně. Děkuji, pánově. Po tomto úvodu nám pánově Voskovec a Werich povč dá, co včera viděli v biografu. Pánově, vyprávějte.
Pivoňko, to byl od vás znamenitý nápad, ten interview. Nebol my jsme v tom biografu viděli nesmírně potěšítělně obrázky. Viděli Jsme totiž sovětská snímky se Stallngradu a taky jame viděli německá snímky ze Stallngradu. Totiž, já bych to opravil. Viděli jsme německá snímky před Stallngradem a sovětská snímky uvnitř Stallngradu. Ty německá snímky asi naši domam znají • Vkazují čackou HitleiWu artilerii, jak pálí Ьс zřícenin městaV ukazují Luftwaffu, jak nakládá bomby, určeně stalingradškým dětem, ukazují aikuplnuXněmeokých vojínů s lehkými kulomety ve snšhu.Je to zkrátka Vojen-
Vi
9Ht
Vl
Ht
Wt
Ví
ský filmový žurnál, který'popi srn je sílu zbroje a etrojůNmoeně a vítězně
Nevidíte/
Wehrmachty! kiiíts vxnftm na plátně nic než zbraně, mašiny, pancěřc a zhou-
bu, kterou ty zbraně, mašiny a pancěřc nadělaly způsobily. Nikdy však v tom nŠmeekěm žurnále nevidíte lidská tváře, a to Je právě velmi zajímavě. Protože lidská tvář# ukazuje žurnál sovětský.
Jak to myslíte, Že sovětský žurnál ukazuje lidská tváře?
To je tak. Pivoňko. Pan Voskovec chce říct, že v těch sovětských válečných snímcích jsme viděli tváře německých zajatců. Já nevím, jestli se v tomhle případě dá mluvit o lidských tvářích No, počkejte, pane Werich, pomalu a tím šovinismem. Snad nechcete tvrdit, že Němci nejsot lidi!
Já myslím, že tyxKžmsl tihle Němot, kteří padají do ruskěho zajetí anebo umírají v ruská® sněhu, to že už dávno lidi nejsou. Snad to jednou byli lidi, kdysi dávno, nsž jim Hitler naočkoval ten tyfus fašismu - ale dnes to nejsou lidi. Lidi, zdraví, normální lidi nepoehovávají děti za živa, ani nevyplohují oči zajatcům ani neoh&ví mrtvoly nevinných žen a starců.
e • a
Ht
W|
m a
večer, Voskovce * vpřed!
Já jsem byl prosím taky v biografu,
A s kým jste byl V biografu, pane VoskoveoT Prosím s panem Werichem.
Výborně. Děkuji, pánově. Po tomto úvodu nám pánově Voskovec a Werich povč dá, co včera viděli v biografu. Pánově, vyprávějte.
Pivoňko, to byl od vás znamenitý nápad, ten interview. Nebol my jsme v tom biografu viděli nesmírně potěšítělně obrázky. Viděli Jsme totiž sovětská snímky se Stallngradu a taky jame viděli německá snímky ze Stallngradu. Totiž, já bych to opravil. Viděli jsme německá snímky před Stallngradem a sovětská snímky uvnitř Stallngradu. Ty německá snímky asi naši domam znají • Vkazují čackou HitleiWu artilerii, jak pálí Ьс zřícenin městaV ukazují Luftwaffu, jak nakládá bomby, určeně stalingradškým dětem, ukazují aikuplnuXněmeokých vojínů s lehkými kulomety ve snšhu.Je to zkrátka Vojen-
Vi
9Ht
Vl
Ht
Wt
Ví
ský filmový žurnál, který'popi srn je sílu zbroje a etrojůNmoeně a vítězně
Nevidíte/
Wehrmachty! kiiíts vxnftm na plátně nic než zbraně, mašiny, pancěřc a zhou-
bu, kterou ty zbraně, mašiny a pancěřc nadělaly způsobily. Nikdy však v tom nŠmeekěm žurnále nevidíte lidská tváře, a to Je právě velmi zajímavě. Protože lidská tvář# ukazuje žurnál sovětský.
Jak to myslíte, Že sovětský žurnál ukazuje lidská tváře?
To je tak. Pivoňko. Pan Voskovec chce říct, že v těch sovětských válečných snímcích jsme viděli tváře německých zajatců. Já nevím, jestli se v tomhle případě dá mluvit o lidských tvářích No, počkejte, pane Werich, pomalu a tím šovinismem. Snad nechcete tvrdit, že Němci nejsot lidi!
Já myslím, že tyxKžmsl tihle Němot, kteří padají do ruskěho zajetí anebo umírají v ruská® sněhu, to že už dávno lidi nejsou. Snad to jednou byli lidi, kdysi dávno, nsž jim Hitler naočkoval ten tyfus fašismu - ale dnes to nejsou lidi. Lidi, zdraví, normální lidi nepoehovávají děti za živa, ani nevyplohují oči zajatcům ani neoh&ví mrtvoly nevinných žen a starců.
e • a
Ht
W|
m a
OCR:
„ German Faces i I i
Ví Ne, tohle nedělají lidi - to dělají Němci у Hušku* A já yámv Pivoňko, řeknu, Se když Jsem včera ty německá tváře ve Stalingradu viděl, tak že Jsem to najednou všechno pochopil. To nebyly lidpká tváře, to bylo stádo zví» řat. Veliká stádo zlých a hloupých zvířat*
Zajatci nikdy nevypadají hezky* Všichni zajatci Jsou spustlí*
Já vím, Pivoňko.
všichni-za jatdi~l воет V okamžiku najetí špinaví,-
Jsme viděli za ty dvě světová Války tisíce zajateckých tváří a nikdy to nebyl povznášející pohled na lidskou důstojnost. Válka vůbec není povznášející pohled - ale můžete v ní najít lidi* Zdivočelá, znetvořená, trpící
*w
lidi, ale pořád lidi* V Já vám přisahám, že tj němečtí zajatci, která Jsem viděl včera na plátně v biografu, to nebyli lidi* To byly Šišatá hlavy, nízká Čela, prázdná oči, krutá ústa, hloupá nosy, surová uši, křivá brady*
ф7: Kdyby to byly lidská tváře Já nevím Jak šeredná, tak byste musel pocítit lítost nad jejich bídou* A řekněte, bylo vám Jioh líto?
Wt Ha mou duši, že ani trošku ne* Troubili tupě do aparátu, třásli se zimou, a mně jloh nebylo líto* Měli hlavy omotaná ubohými nákrčníky, přes tenká čepice nebo i přes přílby, někteří se přiblble smáli, snad blouznili * a mně Jich vůbec nebylo líto*
V* Klouzali po snšhujnochadrmShxcxmká, potáceli se a padali, vlekli nohy omotaná roztřepenými hadry, tahali za sebou cáry s chomáči slámy - a když $i Jsem viděl, že jejich zástup sahá až na daleký obzor mezi čoudícími troskami Stalingradu, Já měl pane radost, ne radost z lidská bídy - ale radost že tolika zvěře Je pochytáno, že tolika oblud už nebude páchat zlo* ihyj To Je škoda, zh takovéJ film nemažeme ukázat našim
"To Jsem sl taky v^era myslel. Takhleto pustit v Lucerně nebo v některým bihgrafu na Václaváku - tak bude asponNaěsíc Praha veselá*
A to Jsme v tom sovětskám žurnálu viděli Ještě Jiný zajímavosti. Například rozdíl mezi vzhledem německých vojáků a jejich důstojníků* Obyčejní zajat*
-*»
- už
tma.
W$
W*
*
« ?
Ví Ne, tohle nedělají lidi - to dělají Němci у Hušku* A já yámv Pivoňko, řeknu, Se když Jsem včera ty německá tváře ve Stalingradu viděl, tak že Jsem to najednou všechno pochopil. To nebyly lidpká tváře, to bylo stádo zví» řat. Veliká stádo zlých a hloupých zvířat*
Zajatci nikdy nevypadají hezky* Všichni zajatci Jsou spustlí*
Já vím, Pivoňko.
všichni-za jatdi~l воет V okamžiku najetí špinaví,-
Jsme viděli za ty dvě světová Války tisíce zajateckých tváří a nikdy to nebyl povznášející pohled na lidskou důstojnost. Válka vůbec není povznášející pohled - ale můžete v ní najít lidi* Zdivočelá, znetvořená, trpící
*w
lidi, ale pořád lidi* V Já vám přisahám, že tj němečtí zajatci, která Jsem viděl včera na plátně v biografu, to nebyli lidi* To byly Šišatá hlavy, nízká Čela, prázdná oči, krutá ústa, hloupá nosy, surová uši, křivá brady*
ф7: Kdyby to byly lidská tváře Já nevím Jak šeredná, tak byste musel pocítit lítost nad jejich bídou* A řekněte, bylo vám Jioh líto?
Wt Ha mou duši, že ani trošku ne* Troubili tupě do aparátu, třásli se zimou, a mně jloh nebylo líto* Měli hlavy omotaná ubohými nákrčníky, přes tenká čepice nebo i přes přílby, někteří se přiblble smáli, snad blouznili * a mně Jich vůbec nebylo líto*
V* Klouzali po snšhujnochadrmShxcxmká, potáceli se a padali, vlekli nohy omotaná roztřepenými hadry, tahali za sebou cáry s chomáči slámy - a když $i Jsem viděl, že jejich zástup sahá až na daleký obzor mezi čoudícími troskami Stalingradu, Já měl pane radost, ne radost z lidská bídy - ale radost že tolika zvěře Je pochytáno, že tolika oblud už nebude páchat zlo* ihyj To Je škoda, zh takovéJ film nemažeme ukázat našim
"To Jsem sl taky v^era myslel. Takhleto pustit v Lucerně nebo v některým bihgrafu na Václaváku - tak bude asponNaěsíc Praha veselá*
A to Jsme v tom sovětskám žurnálu viděli Ještě Jiný zajímavosti. Například rozdíl mezi vzhledem německých vojáků a jejich důstojníků* Obyčejní zajat*
-*»
- už
tma.
W$
W*
*
« ?
OCR:
German Faces - 4 -
cl, tedy prostí vojáci, to byli hadráři, vandráci* Děravá pláště, zmačka-ná letní blůzy, hardy na hlavách, pytlovina na nohou - a mezi nimi šla skupina zajatých německých důstojníků. Jakoby patřili к jiná armádě. Pik*» ná beranice, nádherná vysoká boty, těžká kožichy, teplá rukavice a ještě nabitá rušní zavazadla.
Podívejme se na tol Já myslel, žo^aeal bobujícími Volka gene в ey—panu J a
■atari eíszřoKá armády Je přež duchu lidová rovnosti I
Se Wehrmacht holduje kamarádství a
On totiž n&clonální socialismus přestává v okamžiku, kdy začnou sabat nohy. To si ofloířl ze starých prušáckých rodin navlíknou vlněný punčochy, kdežto sprostí Volksgenossová se začnou oznobovat.
A řekněte mi, pane Voskovec, co takhle generály německý v zajetí, to itaso-vá v tom filmu neukazovali?
Pivoňko, ukazovali - a to mi věřte bylo to nejkrásnější. Toho pohledu jsme se nemohli nabažit, vlňte, pane Werich.
Nejkrásnějií dívky v koupacíeh oblecích na hiUp kallfomskám pobřeží by nemohly publiku v biografu poskytnout větší požitek, než ta skupina zmačkaných obličejů v uniformách němeekáho generálního štábu. Šest generá lů, Jeden vedle druhýho, a^godio nich-mladý
i
;• A kamera, pěkně zblízka a pomaloučku Jela s Jedná tá tvářičky na druhou, aby ei miliony diváků po celám světě mohly dobře prohlídnout, jak vypadá poražený německý generál.
A Jak vypadá?
Spatně, Pivoňko.
Ur. Spatně vypadá a
má vztek. Щ tu pitomou vysokou čepici a není mu nic platná. Má od Fuehrers stužku železného kříže, někdy ji má dokonee od Kalsera a taky mu není nic platná. Byl generál a teň je to jen voškllvej starej pán, kterej dostal na zadek. Nikdo ho už neposlouchá.
aS
»
<
~ £
a
=g
cl, tedy prostí vojáci, to byli hadráři, vandráci* Děravá pláště, zmačka-ná letní blůzy, hardy na hlavách, pytlovina na nohou - a mezi nimi šla skupina zajatých německých důstojníků. Jakoby patřili к jiná armádě. Pik*» ná beranice, nádherná vysoká boty, těžká kožichy, teplá rukavice a ještě nabitá rušní zavazadla.
Podívejme se na tol Já myslel, žo^aeal bobujícími Volka gene в ey—panu J a
■atari eíszřoKá armády Je přež duchu lidová rovnosti I
Se Wehrmacht holduje kamarádství a
On totiž n&clonální socialismus přestává v okamžiku, kdy začnou sabat nohy. To si ofloířl ze starých prušáckých rodin navlíknou vlněný punčochy, kdežto sprostí Volksgenossová se začnou oznobovat.
A řekněte mi, pane Voskovec, co takhle generály německý v zajetí, to itaso-vá v tom filmu neukazovali?
Pivoňko, ukazovali - a to mi věřte bylo to nejkrásnější. Toho pohledu jsme se nemohli nabažit, vlňte, pane Werich.
Nejkrásnějií dívky v koupacíeh oblecích na hiUp kallfomskám pobřeží by nemohly publiku v biografu poskytnout větší požitek, než ta skupina zmačkaných obličejů v uniformách němeekáho generálního štábu. Šest generá lů, Jeden vedle druhýho, a^godio nich-mladý
i
;• A kamera, pěkně zblízka a pomaloučku Jela s Jedná tá tvářičky na druhou, aby ei miliony diváků po celám světě mohly dobře prohlídnout, jak vypadá poražený německý generál.
A Jak vypadá?
Spatně, Pivoňko.
Ur. Spatně vypadá a
má vztek. Щ tu pitomou vysokou čepici a není mu nic platná. Má od Fuehrers stužku železného kříže, někdy ji má dokonee od Kalsera a taky mu není nic platná. Byl generál a teň je to jen voškllvej starej pán, kterej dostal na zadek. Nikdo ho už neposlouchá.
aS
»
<
~ £
a
=g
OCR:
German Facteg - 5 *
oene-rál^rnuBÍ poolocflanoufr. Dívá ее do aparátu a má vztek. Nic Jinýho mu není v ocích vidět, Jenom vztek a porážka.
Wi A pak*, na konci toho filmu jsme ještě viděli poraženého německého maršálka . Taky moc hezkej pohled. Šedivý, smutný nebe, pobořená zečl, za ní holej strom - v popředí malý dřevěný domek se zápražím. Na všem leží sníh. Huškej sníh. A po tom ruským sněhu kráčí těžce, pomaloučku, vysoký Herr Von Paulus v uniformě německého maršálka. Najednou se zastaví a vážně lutuje - na zápraží dřevěného domku se objevil sovětský velitel. A pak vidíme Von Faulusa uvnitř domku. Sedí za stolem a odpovídá na otázky. Je přepadlý, neoholený a Jak mluví, pravé oko mu ustavičně nervosně mrká.
Taky má vztek, ještě větší vztek než generálové, protože Je maršálek - a taky má v očích porážkut největší porážku vojenských dějin Německa, Stalin grád,
Vl Drazí přátelé doma. Velmi Je nám líto, že vám tyhle ruské snímky nemůžeme
ukázat. Byl by to největší filmový úspěch, který kdy Praha viděla. Ale to
nevadí. Hlavní Je, že v očích všech německých generálů se usadila porážka.
Nejenom v očích zajatých generálů. V očích všech německých vojáků na všech
němečtí
frontáoh. Rommel v Africe má v očích porážku zrovna tak jako/generálové v Hušku, v Norsku, ve Francii či v Jugoslávii. Nebo v Praze. Podívejte se dobře do očí prvního německého vojáka, kterého zítra potkáte - uvidíte, že v nieh má napsáno slovo porážka. Á že má vztek a že má strach.
W* A teči, Pivoňko, když Jsme vám řekli, co Jsme viděli v biografu, řekněte n nám vy, kolik Je hodin.
Hí Prosím za minutu Der dle das EIN-ZW8I-DKEI1
zase
%uA*k 4xjnh TvJJlcFahne hoch, dle Helhen dioht geschlossen й A j /vfSlcu sice už přestává chumelenice .
I Za to у Africe-slábnou pofllcs. /Bis/
** /, iVžiá 1/ KfCcL..
Ví Slyšeli Jste černou čtvrthodinku Voskovce a Wericha z Ameriky.
1 Wj Halo, halo, halo.
H* Hitlera a Lumpy Oběsíme!
Vt Nikdy nezapomeneme na Lidice!
e
oene-rál^rnuBÍ poolocflanoufr. Dívá ее do aparátu a má vztek. Nic Jinýho mu není v ocích vidět, Jenom vztek a porážka.
Wi A pak*, na konci toho filmu jsme ještě viděli poraženého německého maršálka . Taky moc hezkej pohled. Šedivý, smutný nebe, pobořená zečl, za ní holej strom - v popředí malý dřevěný domek se zápražím. Na všem leží sníh. Huškej sníh. A po tom ruským sněhu kráčí těžce, pomaloučku, vysoký Herr Von Paulus v uniformě německého maršálka. Najednou se zastaví a vážně lutuje - na zápraží dřevěného domku se objevil sovětský velitel. A pak vidíme Von Faulusa uvnitř domku. Sedí za stolem a odpovídá na otázky. Je přepadlý, neoholený a Jak mluví, pravé oko mu ustavičně nervosně mrká.
Taky má vztek, ještě větší vztek než generálové, protože Je maršálek - a taky má v očích porážkut největší porážku vojenských dějin Německa, Stalin grád,
Vl Drazí přátelé doma. Velmi Je nám líto, že vám tyhle ruské snímky nemůžeme
ukázat. Byl by to největší filmový úspěch, který kdy Praha viděla. Ale to
nevadí. Hlavní Je, že v očích všech německých generálů se usadila porážka.
Nejenom v očích zajatých generálů. V očích všech německých vojáků na všech
němečtí
frontáoh. Rommel v Africe má v očích porážku zrovna tak jako/generálové v Hušku, v Norsku, ve Francii či v Jugoslávii. Nebo v Praze. Podívejte se dobře do očí prvního německého vojáka, kterého zítra potkáte - uvidíte, že v nieh má napsáno slovo porážka. Á že má vztek a že má strach.
W* A teči, Pivoňko, když Jsme vám řekli, co Jsme viděli v biografu, řekněte n nám vy, kolik Je hodin.
Hí Prosím za minutu Der dle das EIN-ZW8I-DKEI1
zase
%uA*k 4xjnh TvJJlcFahne hoch, dle Helhen dioht geschlossen й A j /vfSlcu sice už přestává chumelenice .
I Za to у Africe-slábnou pofllcs. /Bis/
** /, iVžiá 1/ KfCcL..
Ví Slyšeli Jste černou čtvrthodinku Voskovce a Wericha z Ameriky.
1 Wj Halo, halo, halo.
H* Hitlera a Lumpy Oběsíme!
Vt Nikdy nezapomeneme na Lidice!
e
OCR EN:
Nenalezeny žádné anglické OCR.
OCR EN:
Nenalezeny žádné anglické OCR.
OCR EN:
Nenalezeny žádné anglické OCR.
OCR EN:
Nenalezeny žádné anglické OCR.
OCR EN:
Nenalezeny žádné anglické OCR.
Sekundární zdroje k obsahu:
Nenalezeny žádné sekundární zdroje.
Autoři scénáře:
Adolf Hoffmeister
15/07/1902
Praha
Jan Werich
06/02/1905
Praha
Jiří Voskovec
19/06/1905
Rakousko-Uhersko