Rádl, Otto

Na rozhlasovém válečném vysílání se před příchodem výtvarníka Adolfa Hoffmeistera do týmu Wericha a Voskovce, který v jejich pořadech vystupoval nejprve pod pseudonymem “Pivoňka”, podílel několika nahranými pořady i právník JUDr. Otto Rádl (1902-1965), který zde vystupoval jako “profesor Akorát Nachlup”.
Otto Rádl se narodil 14. dubna 1902 v Praze, kde absolvoval právnickou fakultu na Univerzitě Karlově a pražskou konzervatoř. Rádl se zabýval divadlem, filmem, publicistikou, překladatelstvím a s Werichem a Voskovcem se znali už z dřívější doby, jelikož před válkou byl krátkou dobu členem Osvobozeného divadla. Rádl vystupoval v divadle jen zřídka; např. zaskakoval za Jana Wericha v představení Učitel a žák. Pro divadlo fotografoval a poskytoval mu drobné právnické služby. O historii Osvobozeného divadla pak psal v časopise Přítomnost (Otto Rádl: Historie Osvobozeného divadla – Místa a roky, In: Přítomnost, ročník XII, č. 23, 12. června 1935, Praha, str. 362). Později spolupracoval s Divadlem Vlasty Buriana. Otto Rádl si v roce 1931 zahrál roli slepého houslisty ve filmu režiséra Miroslava J. Krňanského – Kariéra Pavla Camrdy (1931). Píseň z tohoto filmu “Večer na Kampě”, kterou sám nazpíval byla vydána na gramofonové desce Ultraphon (10387 A, 10419 A). Ve filmu hrála v jedné ze svých raných rolích i Lída Baarová. Jeho texty písní pro české filmy byly vydány i na dalších deskách Ultraphon, např. z filmu Zlaté ptáče (1932) slowfox “Kdyby ses byl nenarodil”. Zpívajícího E. F. Buriana doprovázel na této desce Ježkův orchestr Osvobozeného divadla dirigovaný Karlem Ančerlem.
V roce 1930 napsal článek o českých filmech, viz (Rádl, Otto (1930): Soupis českých filmů. Studio: měsíční revue pro filmové umění, 2, č. 6, s. 183–191). V letech 1934-1937 působil jako dramaturg a tiskový mluvčí filiálky americké distribuční a výrobní filmové firmy Paramount Pictures v Praze. V tomto období natočil dva krátkometrážní dokumentární filmy – Žijeme (1937) a film - A to je krásná země (1937). Od roku 1937 působil jako dopisovatel Lidových novin v Londýně, odkud na začátku války emigroval do Spojených Států, kde přednášel o filmu na univerzitě v Minneapolis a spolupracoval s Americkým úřadem pro válečné informace. Jeho manželkou byla o tři roky mladší Lucie Rádlová, původem Ruska. Otto Rádl v roce 1935 také vydal knihu “Dějiny filmu v ČSR” (1935), která byla vydána i v italštině. Byl režisérem dokumentárního filmu o životě v předválečném Československu pod titulem “Žijeme” (1937), který byl natočen pro mezinárodní výstavu v Paříži. Zemřel v New Yorku 28. dubna 1965 ve věku 63 let. V roce 1935 také pravděpodobně vystupoval jako zpěvák v rámci tzv. Letenského dua.
Otto Rádl měl rovněž bratra Bedřicha, který byl manželem několika známých českých hereček: Světly Svozilové, kterou znáte z filmu “Mravnost nade vše”, kde si zahrála manželku Hugo Haase, dále Hany Vítové, která rovněž chvíli působila v Osvobozeném divadle a s níž měl dceru Bedřišku, jenž si ve 20 letech vzala život pro neopětovanou lásku k Jiřímu Suchému. Poslední manželkou Bedřicha Rádla byla Nataša Tanská, která hrála postavu Barunky ve filmu “Babička” z roku 1940. Bedřich Rádl vystudoval práva jako jeho bratr a působil jako herec, filmový publicista a šéfredaktor časopisu Kinorevue.